Doprava po Portugalsku

Vlaky

Portugalské vlaky jsou pohodlné a v porovnání s vlaky českými v podstatě i levné. Určitě se nejlépe hodí na delší vzdálenosti. V okolí Porta a Lisabonu také existuje velmi frekventovaná síť příměstských vlaků, ve kterých se za dvě eura dostanete až 60 km daleko. Tyto příměstské vlaky už se spíše podobají metru. V Portu je úžasné, že frekventovaná železniční stanice Sao Bento je v podstatě uprostřed města. Lístky na vlak se kupují v automatech, kde se mačká tlačítko cílové stanice, nebo u okénka, pokud je otevřené. Stránky na hledání vlaků jsou www.cp.pt  Logo portugalských železnic (CP) se tvarově dosti podobá logu Českých drah (ČD), jinou podobnost jsem už nenašel. Železnice v Portugalsku mají jiný rozchod kolejnic než ve Španělsku, proto vlaky nemohou přejíždět do Španělska.

Cestujete-li mezi Portem a Lisabonem, můžou vás zmást názvy stanic. Porto se jmenuje Vila Nova de Gaia-Devesas a Lisabon se píše Lisboa.

Autobusy

Dálkové autobusy jsou hodně podobné našim, ovšem úskalí je v tom, že v Portugalsku působí několik desítek autobusových společností, které ale nespojuje žádný Idos jako u nás (nějaký pokus na www.rede-expressos.pt) a které obvykle staví na různých zastávkách. Takže najít správné autobusové nádraží je dosti náročný úkol. Cena autobusů mi v Portugalsku přišla jen o málo vyšší než u nás. Lístky se na autobusovém nádraží kupují u okénka příslušné společnosti, na zastávkách se platí u řidiče.

Olga k tomu napsala: během svého pobytu v Portugalsku jsem využívala služeb (mezi)národní autobusové společnosti www.rede-expressos.pt; a mám pro ni jen slova chvály. Jednak se lístky na autobus dají velmi snadno obstarat na jejích webových stránkách (které mají verzi portugalskou i anglickou); dále autobusy vždy dojely na místo určení načas a bezpečně (až na jedinou výjimku zaviněnou dopravním téměř-kolapsem před lisabonským letištěm během ranní dopravní špičky). Navíc když řidiči zjistili, že jsem cizinka, která nemá potuchy o tom, jaký systém u nich existuje, se mi vždy snažili pomoct. Cena jízdenky je na stejnou vzdálenost (v mém případě Coimbra -Porto) o něco málo vyšší (řádově o několik euro) než cena jízdenky regionálního vlaku (který je zase o trochu pomalejší, neboť zastavuje ve všech stanicích). Co je zpočátku trochu obtížnější, je orientace v autobusových zastávkách a různých linkách místních autobusů, neboť autobusovou dopravu provozuje vícero společností a každá si své území pečlivě hlídá. Společné je pro ně autobusové nádraží, kde obvykle parkují autobusy všech přepravců a kde se na informacích či v předprodeji dá zjistit to, co člověk momentálně potřebuje zjistit. Pozor na to, že lisabonské metro začíná ráno jezdit až v půl sedmé: já jsem zakoupila lístek na přesun do Coimbry již na 6.15, a tak jsem si musela zjistit linku nočního autobusu, který zastavoval nedaleko místa, kde jsem přebývala. Tuto informaci mi poskytli v kanceláři na autobusovém nádraží. Autobusové nádraží v Lisabonu je hned vedle stanice metra Jardín zoológico a také v ostatních místech, která jsem navštívila, bylo buď poblíž centra města anebo vlakového nádraží.¨

Metro

Metro je v Porgugalsku v Lisabonu a v Portu. Narozdíl od našeho metra jezdí portugalské metro po většinu času nad zemí. Lístky do metra se v Portu kupují a dobíjejí podle zón a neplatí v MHD autobusech. Při nákupu lístku se automat zeptá, zda chcete nový lístek za 0,5 €, nebo zda chcete starý lístek dobít (dobíjení je výhodné, protože pak není nutné kupovat nový lístek a ušetří se půl eura). Potom se zvolí cílová stanice a automat si řekne, kolik chce zaplatit. Zakoupený lístek je pak potřeba ještě "cvaknout" u takové žluté magnetické věci (to je validátor).

Helenka k tomu píše: Používala jsem kartu Andate, ta platí na všechny druhy MHD (tedy metro i autobus), i když se tak netváří. Na ní je možné v automatu nakoupit jízdy dopředu a ty pak vybírat. Jízdenky se ale liší v časovém pásmu podle vzdálenosti, kterou chce člověk ujet, a na jedné kartě je možné mít jízdenky právě pro jedno časové pásmo. To lze nicméně změnit tím, že se všechny jízdenky vybijou a nabijou se těmi z jiného pásma. Takže jedna z variant je koupit víc karet Andante (jedna stojí asi 0,5 E, v zásadě jsou to jen takové tužší jízdenky), a nabít je podle plánovaných pásem. Myslím, že by stačily dvě, pásem zase není tolik. Pokud si pamatuji, je také potřeba mít pro každého člověka vlastní kartu Andante, protože od aktivace ve validátoru platí aktivní jízdenka stanovený čas (hodina, hodina a půl, ...) a nová se nenačte, dokud nepřestane platit ta stará, takže není možné z jedné karty aktivovat jízdenky pro více lidí.

V Lisabonu metro funguje trochu jinak, tam se kupují lístky také v automatu, ve kterém se musí také naklikat kolik bude jízd, ale cvakají se přiložením nad turniket. Turniket se otevře.

Autobusy MHD jsem vyzkoušel pouze v Portu. Lístky se dají koupit u řidiče. Lístek je v Portu přestupní a stál tuším něco málo přes 1 euro. Nastupuje se předními dveřmi a vystupuje prostředními (zadní, pokud si pamatuju, nejsou). Autobusy MHD jezdí dost natřískané. Protože v zastávkách autobusy moc nečekají, je dobré se protlačit ke vchodu o zastávku dříve. Kromě autobusů jsem v Portu zahlédl také roztomilé staře vypadající tramvaje bez dveří, které stále ještě běžně fungují. Zajímavé je, že tramvajové koleje jsou jednosměrné, tak asi tramvaj jezdí dokola nebo cik cak, nevím. Do systému MHD také patří moderní lanovky, v Portugalsku překvapivě časté (Lisabon, Coimbra), svezení stojí 1 až 2 eura.

Autem

Auta se dají půjčit v půjčovnách, které jsou ale koncentrované pouze na jižním pobřeží Portugalska. Ceny jsou stejné jako ve zbytku jižní Evropy, takže kolem 40 € na den, dá se uhádat i níže. Řízení v Portugalsku je mimo město v pohodě, ovšem v městečkách bych se na úzkých ulicích řídit bál. Portugalští řidiči jsou chladnokrevní drsňáci. Hlavně řidiči městských autobusů, protože autobus je na pohled širší než uličky, kterými projíždí. Ve starých městských čtvrtích se často vzdálenost od blatníku osobního auta ke zdi měří na centimetry. Jednou jsem náhodou nějakému řidiči gestem ukazoval, kolik má místa. Byly to asi 4 centimetry, z čehož asi usoudil, že je v pohodě, a pomalu bez škrábnutí odjel, jenom pneumatiky o zeď trochu zabručely. Portugalci moc neblikají. Ani při odbočování, ani na dálnici při změně jízdního pruhu. Na přechodech dávají chodcům přednost vzorně, a to i když mají chodci červenou. Semafory jsou tak špatně seřízené, že chodci mají červenou skoro stále, a tak netrpělivě přecházejí bez ohledu na semafor a řidiči aut to raději respektují. Svítí-li zelený panáček blikavě, znamená to, že brzo naskočí červený.

Stopem

Stopem se v Portugalsku jezdí velmi dobře. Ačkoli fámy tvrdí, že se v Portugalsku stopovat nedá, nevěřte jim. Je pravda, že na jihu berou hodně cizinci (tedy ne Portugalci), ale v podstatě jsem nezaznamenal zásadní rozdíl mezi Portugalskem a jinými evropskými zeměmi. Jako všude v Evropě, nesmí se stopovat na dálnici, nýbrž pouze na nájezdech. Přesto jsme párkrát dálnici riskli a odjeli jsme velmi brzo.

Na kole

A takhle jsem komusi odpovídal na dotaz, kam do Portugalska na kole:

Jeďte na sever, na jihu byste rychle lehli horkem a žízní. Trasy neznám, ale kdybych jel na kolo do Portugalska já, tak si projedu údolí řeky Douro (po vodě dolů), národní park Montesinho (hezké lesy, hory a vesnice), hlavní pohoří Siera da Estrella a národní park Peneda Geres. Určitě nevynechejte Porto, tam se dá jezdit i po městě, v parcích, u moře a tak.. To všechno už je program na měsíc. Vtip ježdění v portugalsku bude spočívat ve vhodném využití vlaků, jsou tam dobré a kola berou.

doprava covilha tunel 5747doprava dalnice 5188doprava listek lagos 4997doprava myto 6274doprava vlak 5373

Stránky Portugalsko.net píše a připravuje Dušan Janovský. Napište mi na janovsky@gmail.com