Portugalské objevitelské plavby v 15. století
Poznámky a letopočty významných námořních objevů.
1415, 21. srpna - dobytí Ceuty. První zámořský portugalský výboj. Ceuta bylo marocké město naproti Gibraltaru, pevnost na poloostrově, dnes španělská enkláva. Dobytí Ceuty mělo velký symbolický význam, protože Ceuta bylo bohaté město, pro Portugalce extrémně bohaté. Těžila totiž z obchodu s jižní částí Afriky. Arabové obchod po dobytí Ceuty samozřejmě brzo přesměrovali jinam, takže Ceuta své postavení dobrého tržiště ztratila, ale zůstala jí strategická důležitost. Ceuta byla později Maroku vrácena jako výkupné za zajatého prince.
1415 až 1433 - pravděpodobně patnáct cest portugalských kapitánů podél severozápadního pobřeží Afriky až po mys Bojador. Většina výprav startovala v přístavu Lagos.
1419 - obsazení Madeiry a Porto Santo. Ostrovy byly dříve známé, ale nikým nevyužívané. João Gonçlaves Zarco a Tristão Vaz Teixeira.
1424 - pokus o dobytí ostrova Gran Canaria. Kanárské ostrovy později připadly Španělsku; de jure 1479, de facto 1494.
1427 přibližně - Diogo Silves objevuje první Azorský ostrov, neznámo který. Dva západní Azorské ostrovy, Flores a Corvo objevil Diogo de Teive až r. 1452.
1434 Gil Eanes obeplouvá mys Bojador (Boujdour, dnes Západní Sahara, 26.133,-14.5). Z dnešního pohledu nevýznamný mys byl postrachem. Pro mořeplavce plující podél břehu byl nebezpečný, protože od mysu se táhla do moře dlouhá skalnatá mělčina.
1436 Alfonso Gonzalves Baldaia dosahuje obratníku Raka [4]
1441 Nuno Tristão doplul k Bílému mysu (Cabo Blanco, dnes Nouadhibou v Mauretánii). První použití lodě typu karavela a asi první dovoz černých otroků do Portugalska.
1442 Základna na ostrově Arguim (Mauretánie), brzo první portugalská obchodní základna.
1444 - Dinis Dias obsadil ostrov Gorée, což je ostrůvek v zálivu u dnešního Dakaru. Zdejšímu poloostrovu se říkalo Zelený mys (Cabo Verde), i když toto jméno později dostaly nedaleké Kapverdské ostrovy. Obchodovalo se převážně s otroky, měnili se za portugalské látky a koně.
1458 obsazení Tangeru, což je zase v Maroku. Není to objevná výprava, pouze blízký výboj. O dobytí Tangeru se Portugalci neúspěšně pokoušeli už 1437. Po celou dobu, co se Portugalci snažili plout co nejvíce na jih podél západní Afriky, stále bojovali v blízkém Maroku o různé pobřežní pevnosti.
1460 nebo 1462, možná už 1456 - objevení Kapverd - Ilhas de Cabo Verde, pravděpodobně je objevil Antonio de Noli. Kapverdy se časem staly jednou z nejvýznamnějších portugalských základen v Atlantiku, zejména při pozdějších cestách do Indie.
13. listopadu 1460 zemřel princ Jindřich, iniciátor zámořských výprav, velmistr Kristova řádu (někdejší portugalští Templáři).
1461 - Sierra Leone (Lví hory). Dopluli tam Pedro de Sintra a Soeiro da Costa.
1471 - São Tomé (svatý Tomáš), neosídlený ostrov v Guinejském zálivu. Objevili João de Santarém a Pêro Escobar.
1472 - ostrov Malabo naproti břehům Camerunu objevil Fernandes dos Póvoas.
1473 - Lopo Gonçalves objevil ústí řeky Gabon
1475 - Rui de Sequeira dojel k mysu sv. Kateřiny, někde v Rovníkové Guineji, nedokážu ale dohledat přesnou polohu.
1479 - Smlouva z Alcáçovas přisuzuje Kanárské ostrovy Španělsku a pobřeží Afriky Portugalsku. Bula Aeterni regis z roku 1481 to potvrzuje a stanovuje, že Portugalsku dále připadají všechny budoucí objevy jižně od Kanárských ostrovů (dělení podle rovnoběžky). Bula platila až do roku 1493, kdy vyšla další papežská bula Inter Caetera, která hranici sfér vlivu změnila z rovnoběžky na poledník vedoucí 100 legií od Azorů nebo Kapverd. Aktualizována roku 1494 smlouvou z Tordeillas, která dělící poledník posunula více na západ na 370 legií (2193 km) od Azorů nebo Kapverd. Na základě toho Portugalcům později připadla Brazílie.
1482 - V Guinejském zálivu začala stavba první portugalské africké pevnosti. Pevnost se jmenovala Mina, dnešní Elmina v Ghaně. Měla hlavně chránit obchod se zlatem.
1481 až 1483 Diogo Cão diplul k mysu Lobo, což je dnešní mys Santa Maria v Angole (GPS -13.419, 12.532). Předtím objevil království Kongo. Na lodi byl učenec Martin Behaim (což se vykládá jako Martin z Čech). [4]
1486 Tentýž Diogo Cão doplul na dnešní mys Cross v Namibii (GPS -21.772, 13.951)
1487 - 1488 Bartolomeu Dias se vydal dál z Namibie na volné moře daleko na jih a východ, obeplul velkým obloukem jižní cíp Afriky a dostal se až do ústí dnešní Great Fish River. To je asi 600 km východně od Mysu dobré naděje, který minul až cestou zpět. [3]
1497 - Portugalec Giovanni Caboto (John Cabot) navštěvuje ostrov Newfoundland ve službách anglického krále Jindřicha VII.
1497 až 1499 - Vasco da Gama doplul kolem Afriky do Indie a zpět. Objevil pro Portugalce mnoho měst na východním pobřeží Afriky. Dosáhl indického města Kalikat na Malabarském pobřeží, kde se pokusil vyjednávat a obchodovat. Jeho vyjednávání a obchody se dají označit jako neúspěšné, hlavně protože s sebou měl blbé zboží. Jako objevná plavba to ale bylo velkolepé, protože dokázal, že se dá do Indie doplout. Hlavní inovace cesty kolem Afriky spočívala v plavbě po širém moři už od Kapverd hluboko na jih a pak teprve zahnout na východ. Větry a proudy pomohly cestu kolem západní Afriky zrychlit. Velké problémy v plavbě nastaly u Mosambiku, protože tam je protiproud. Nejhorší úsek cesty byl cestou zpět z Indie k východní Africe, protože Vasco da Gama neznal správné časy podzimních monzunů, vyplul moc brzo a na bezvětrném moři je šíleně decimovaly kurděje. [1][3]
1499 - 1502 Joao Fernandes Lavrador a Pedro de Bracelos cestují do Grónska a okolí. Gaspar a Miguel Corte-Real plují do Ameriky do oblasti Labradoru, Newfoundlandu a možná do Nové Anglie. [2]
1500 - Pedro Álvares Cabral objevil Brazílii. Narazil na ni náhodou se svou flotilou cestou do Indie, když se pokoušel o podobně široké obeplutí jižní Afriky jako před ním Vasco da Gama. [1] To byla hned druhá plavba do Indie po Vasco da Gamovi.
Tady se psaním končím, protože končí 15. století, které jsem si dal za cíl sepsat. V 16. století podnikali Portugalci plaveb mnohem víc, hlavně do Indie a dál. Spíš než objevitelské plavby už to ale byly spíše výpravy vojenské a dobyvatelské.
Nejisté a bájné portugalské plavby v Atlantiku
1462 João Vogado hledá dva ostrovy uvedené v tejdejších mapách, Capraria a Lovo. Ostrovy nenalezeny. [2]
1472 - 1474 João Vaz Corte-Real a Alvaro Martins Homem prý pluli do Ameriky k Newfoundlandu. Neexistuje ověřený zdroj, že se plavba skutečně uskutečnila. [2]
1473 -1481 - Cesta do Grónska, prý na Pining, Pothorst nebo Skolp. Pokud se cesta uskutečnila, sponzoroval ji král.
1474 - 1476 - Fernão Teles hledal ostrovy v západním Atlantiku. Bez objevu.
1484 Fernão Leme prý objevil Antily. Není důkaz, že by se cesta uskutečnila. [2] Antily nemusí označovat Velké nebo Malé Antily, šlo o jméno ostrova ve starší fiktivní mapě.
1486 - připravovaná plavba Fernão Dulmo a Alfonso do Estreito na západ do Atlantiku. Není záznam o plavbě ani o objevech.
Zdroje
Číslo zdroje uvádím zejména tam, kde informaci neobsahují jiné zdroje nebo ji má nejpřesnější.
[1] Zámořské objevy, Vasco da Gama a jeho svět, Jan Klíma, nakl. Libri, Praha 2006
[2] Foundations of the Portuguese Empire, 1415-1580, Bailey Wallys Diffie, Univ Of Minnesota Press, 1977, str. 466 a dál, prostřednictvím Google Books
[3] Neznámá moře, Ronald Watkins, BB/art Praha 2006
[4] Mořeplavci, cestovatelé, objevitelé, Hermann Schreiber, Olympia, Praha 1974
Fotky dlažby v lisabonském Belému. Dlažba ukazuje roky, kdy Portugalci objevili své državy.
Stránky Portugalsko.net píše a připravuje Dušan Janovský. +420732746901, info@portugalsko.net